Když to nejde, tak nic.
Už si ani nepamatuji, kdy jsem sem něco napsala. Nevím čím to je. Námětů je spousta, na počítači jsem denně, je to lenost, nebo nechuť komentovat dění kolem sebe? Děje se toho tolik, ale jen málo z toho je hezké. Snad jen v rodině se dějí věci, které mi dělají radost, ale ani těch není mnoho. Nemožnost sehnat práci jen proto, že jsem "stará", ale nutnost pracovat, abych nemusela jít bydlet pod most. Dcera, kterou manžel fizycky napadl tak, že se bála o holý život. Synovy dluhy. Nic moc, že. Naštěstí vnoučata, která nám všem dělají jen radost. Ta větší jsou šikovná ve škole, ale uvidíme, jak jim to teď půjde v nové. Ten nejmenší, je tak roztomilý, že opravdu přináší jen radost.
Lidé se naprosto zbláznili a svět dělají čím dále horším místem k životu. Honí se jen za věcmi tak pomíjivými, jako jsou auta, hadry, a já ani nevím co, hlavně, aby to bylo to nej, bez ohledu na to co to stojí. Politici kradou jak jen mohou a už se vůbec nestydí. mluví se o tom zcela otevčeně, ale jim je to fuk, protože se jim nikdy nic "nedokáže". Člověku se z nich obrací žaludek. Jsou tak arogantní, že by je jeden vykopal za hranice republiky, aby už zmizeli někam, kde by nám neotravovali život.
Tak vidíte, nic veselého, a tak toho raději nechám, aby se mi nezvedl tlak.
Náhledy fotografií ze složky Zvířátka
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář